Senior taxi - co si můžete pod tímto názvem představit?
Jedná se zejména o dopravu starších osob pouze po městě za zvýhodněnou cenu. Základním smyslem služby je přeprava seniora z domu na určené místo (např. k lékaři, na úřady, na poštu) a případně i zpět, což se může stát pro seniory velkým přínosem.
Ve většině případů bere město či obec nad touto službou záštitu a dotuje rozdíl z ceny, což je umožněno různými dotacemi. Je to levnější varianta dopravy než klasická taxislužba. Cena se za jízdu pohybuje od 15 - 50 kč (dle velikosti města/obce).
Věděli jste, že první zmínky o správě města jsou již z 15. století? Mikulov byl jako většina měst a městeček v zemi městem poddanským, což znamená, že správa města a jeho chod byly ovlivňovány vrchností, v našem případě Lichtenštejny. Vrchnostenská správa, reprezentovaná rychtářem, kontrolovala veškerý život města a stála v určité opozici vůči představitelům městské samosprávy, kterými byli tzv. konšelé (rada města). Z jejich středu se volil každoročně purkmistr, který hájil především zájmy vrchnosti a teprve až pak hledícího na prospěch města.
Až do 17. století správa fungovala jako v předchozích století. V šedesátých letech 17. století byla přestavěna radnice. Mikulov disponoval hrdelním právem, tedy mohl ukládat i tresty smrti. Koncem 18. století byl Mikulov sídlem tzv. řízeného magistrátu, vytvořeného na základě reformy městské správy Josefa II., která měla za úkol zajistit větší kontrolu činnosti městských rad ze strany státu. Městská rada se tak skládala z purkmistra, odborně vzdělaného syndika (ten měl na starosti soudní agendu) a tří radních. Volby těchto představitelů se konaly každé dva roky a volili je všichni plnoprávní mikulovští měšťané.
Věděli jste, že koncem 19. století se v Mikulově rozmohla cyklistika, a zřejmě to nebylo po chuti všem obyvatelům? Obecní výbor na zasedání dne 22. června 1897 přijal zvláštní nařízení pro cyklisty. Jízda na kole byla povolena pouze s platným průkazem a výhradně po silnici. Rychlá jízda definovaná jako „rychlejší než klus“ byla na území města zakázána stejně jako jízda z „náměstí Císaře Josefa směrem dolů“ (dnes prostor před poliklinikou).
V roce 1871 vznikl v Mikulově Dobrovolný tělocvičný hasičský sbor, a to velmi skromně – s vozem opatřeným otevřenou nádrží taženým koňmi, s jednoduchými pumpami, háky a žebříky. Spolek měl kolem stovky aktivních členů. Až v roce 1887 si pořídil motorovou stříkačku. Dřevěná věž na sušení hadic – neboli hasičské zázemí stálo na Giselaplatz (nyní park Pod Platanem/Piaristů). V roce 1912, byla dostavěna a vysvěcena nová hasičská zbrojnice na ul. Svobody.
Věděli jste, že 24. srpna 1279 udělil správce země římský král Rudolf Habsburský vsi Mikulovu právo konat každé úterý týdenní trh? Trhy se v Mikulově pravděpodobně konaly i předtím, nyní byly posvěceny panovníkovým souhlasem. V textu mikulovské trhové listině se píše: „Bývá zvykem, aby byl v místech k tomu příhodných ustanoven týdenní trh a vytvářel se tam užitek kupujících a prodávajících a vzrůstal i jiný prospěch“. Trhy se odehrávaly většinou na náměstích, někdy v předem připravených krámcích, jindy na volném prostranství. Od 8. Ledna 1366 mohl Mikulov pořádat výroční jednodenní trh, který byl určen na svátek sv. Markéty, tj. 13. Července.
Přirozeným centrem města bylo vždy náměstí. Zde probíhaly trhy a společenský život města vůbec, sousedé se na náměstí navzájem potkávali, hovoříme o 15. století.